Zahrady na svahu mají své kouzlo, ale také svá pravidla 2/2

V předchozím článku jsme nastínili výhody a nevýhody zahrad ve svahu. Seznámili jsme se se základy nakládání s kořenovým systémem stromů. V druhé části se již dostáváme k materiálům, které jsou možné na práci se svahem použít a to zejména, když ho chceme zmírnit nebo vytvořit přímo kus rovné plochy.

JAK VYTVOŘIT ROVINU

Jakmile si uvědomujete veškeré limity, můžete se pustit do "tvarování" zahrady.  K tomu nejčastěji slouží stavba zdí a zídek. Pokud nepřesáhnete výšku 1m, nemusíte ani takovou zídku ohlašovat na stavebním úřadě popř. u větších staveb žádat o stavební povolení. Do jednoho metru si vystačíte i se suchou zídkou z přírodního kamene nebo dubových pražců, pokud jste vyznavači přírodních zahrad, můžete dokonce použít silné vrbové proutí nebo kameny, které naleznete na pozemku popřípadě v co nejbližším lomu.  Nejoblíbenějším materiálem na suché zídky je u nás bezesporu břidlice a čedič, které se snadno skládají a mají poměrně pravidelné tvary. Zídka lze však postavit z jakéhokoli kamene, záleží už pak jen na šikovnosti kameníka.

 Ukázka suché zídky ve spojení s vodním prvkem. Čím složitější tvar kamene, tím hezčí, přirozená zídka, tím větší náročnost na její sestavení. Výsledek ale stojí za to. (zdroj: Tereza Mácová)

Ukázka suché zídky ve spojení s vodním prvkem. Čím složitější tvar kamene, tím hezčí, přirozená zídka, tím větší náročnost na její sestavení. Výsledek ale stojí za to. (zdroj: Tereza Mácová)

SVAH

Pokud nám však metrová zídka nestačí na vytvoření roviny, budeme potřebovat ještě svah. Jakmile takový svah přesáhne sklon 30°(což odpovídá standardním schodům) je třeba svah dobře zpevnit, aby  se nejlépe ani nehnul. K nejčastějším pohybům dochází po zimě a během dešťů.  Záleží nejvíce na délce svahu a jeho sklonu. Ale pokud nebudeme zacházet do podrobností  platí, že jakákoli zapojená zeleň má funkci svah zpevnit natolik, že eliminuje erozní nebezpečí.  Pokud je svah zakončen zídkou ostatně i v případě, že zídka drží relativní rovinu, měla by zídka být dobře odvodněná, aby se za ní nekumulovala voda a zídce nehrozil pád. Týká se zejména betonových neprodyšných zdí. O tomto tématu třeba někdy příště.

ROSTLINY, KTERÉ DOKÁŽÍ SVAH ZPEVNIT

Obzvláště dlouhé a příkré svahy vyžadují dřeviny, které svým bohatým a poměrně hlubokým kořenovým systémem dokáží svah stabilizovat. Používají se zejména u dálnic nebo v Praze se s nimi můžete setkat na svahu Letenských Sadů směrem k řece. Využití mají především tam, kde není svah dobře přístupný a nemůže být pravidelně opečováván.  Jedná se například o stromy: javor babyka, javor klen, dřín, akát, břízy, jeřáb nebo dub a keře: svídy, dříšťály, muchovník, zlatice, skalníky, některé růže, ptačí zob, borovice kleč, atd. 

U mírnějších svahů můžete přistoupit k výsadbě jakýchkoli trvalek, předností však je, pokud je nebudete muset pravidelně opečovávat a zvolíte tak, aby byly pěkné po celý rok - například barvínek, břečťan nebo rostliny, které se používají jako náhrada trávníku a mají schopnost pokrýt velké plochy - jako je Leptinella, vrbina peníková, izotoma, koulenka, sagina či provonět svah mateřídouškou úzkolistou.

 Koulenka srdcolistá ( Globularia cordifolia ) se hodí na výsušné chudší půdy. (zdroj: http://albamar.pl/)

Koulenka srdcolistá (Globularia cordifolia) se hodí na výsušné chudší půdy. (zdroj: http://albamar.pl/)

 Izotoma  (Isotoma fluviatilis)  se hodí na vlhčí dobře propustné půdy, slunce až polostín. (zdroj: http://www.kraeuter-und-duftpflanzen.de/)

Izotoma (Isotoma fluviatilis) se hodí na vlhčí dobře propustné půdy, slunce až polostín. (zdroj: http://www.kraeuter-und-duftpflanzen.de/)

 Ukázka osázení extrémně příkrého nepřístupného svahu pomocí břečťanu, skalníku a mnohokvětých růží. Než se rostliny zapojí, je nutné svah zpevnit opatřením proti sesuvu svrchní vrstvy - zde pomocí hatí. (zdroj: Tereza Mácová)

Ukázka osázení extrémně příkrého nepřístupného svahu pomocí břečťanu, skalníku a mnohokvětých růží. Než se rostliny zapojí, je nutné svah zpevnit opatřením proti sesuvu svrchní vrstvy - zde pomocí hatí. (zdroj: Tereza Mácová)

Zpevňování svahu nemusí nutně být prováděno betonovými tvárnicemi, které odsávají nadměrně vodu a rostliny v nich přežívají jen ztěží, svah nemusí být potažen mulčovací plachetkou, abyste se vyhli plevelu. Naopak, je mnohem rozumnější volit rostliny tak, aby pokryly svah celý a případný plevel sami vytlačily. Půdopokryvné rostliny se rozšiřují většinou pomocí výhonů, které při použití plachetky vlastně omezujete v růstu a bráníte jim zakořenit. 

Řešení svahů je značně variabilní a pozemku dává vždy něco navíc, není to tedy vždy na škodu mít svah na zahradě, může to být naopak něčím "navíc" - rozčlenění prostoru, zisk hloubky, možnost využití přirozeného terénu k spádu vody nebo umístění klouzačky, pěkný výhled do okolí, soukromí. Svah může být velký bonus, jen se to s ním musí umět.